Pasivní dřevostavby

Pasivní dřevostavby jsou stavby, které splňují spotřebu 15 kWh/m2 ročně a méně.

Rozdíl mezi nízkoenergetickými a pasivními domy není jen v tepelně technických vlastnostech pláště (parametr „U“ a těsnost), ale i ve vhodně zvolené dispozici domu, správném umístění vůči světovým stranám, typu a velikosti prosklení, zohlednění klimatických podmínek, umístění stavby a v technologické vybavenosti. Pasivní dům, pasivní dřevostavba musí splňovat požadavky na větrání s rekuperací, solární ohřev vody, pasivní předehřev vzduchu atd.

Pro vytvoření kvalitní pasivní dřevostavby je důležitý individuální přístup, kdy je nutné zjistit přesné požadavky investora, podmínky pozemku a lokality i finanční možnosti investora. Z těchto parametrů je pak možné navrhnout koncept domu, dispozice a architektonický návrh dřevostavby. Dalším krokem může být navržení vhodného konstrukčního řešení, vybavení technologiemi apod.

Pro stavbu pasivních domů lze vycházet z připraveného modelového konstrukčního řešení, které lze individuelně, dle požadavků investora či projektanta upravit. Řešení konstrukce vychází ze zkušeností z již postavených pasivních domů a také ze snahy optimálně vyvážit technické parametry s pořizovacími a provozními náklady.

Pasivní domy se těší a zřejmě budou těšit podpoře jak některých neziskových organizací, tak i státu, což se projevuje v různých dotačních programech. Tuto oblast sledujeme a jsme registrováni v seznamu odborných dodavatelů (SOD) v programu „Zelená úsporám“. 

Základová deska

Základová deska pro pasivní dům je v podstatě shodná s řešením pro nízkoenergetické domy. Důležité je důkladné zaizolování soklové části extrudovaným polystyrenem tloušťky minimálně 100mm.

Dřevěný skelet "pasivní dřevostavby"

Základem dřevěného skeletu pasivní dřevostavby je samonosná rámová konstrukce ze sušených KVH profilů (jedná se o lepené, sušené konstrukční řezivo, které je ofrézováno a ofazetováno). Dimenze dřevěného skeletu je dána projektovou dokumentací. Tloušťka izolantu je variabilní a vychází z tepelných výpočtů pro konkrétní pasivní dům.

Obvodová obálka budovy

Stejně jako u dřevostaveb s jinými tepelně izolačními vlastnostmi je možný výběr ze dvou variant konstrukčního řešení. Možností je difuzně uzavřená konstrukce nebo difuzně otevřená konstrukce. Oba zmíněné systémy řešení izolační obálky dřevostavby jsou plnohodnotným řešením vhodným pro splnění parametru pasivní dřevostavby. Realizace dřevostavby v jakémkoli z uvedených systémů splňuje požadavky pasivního domu a zajišťuje tak zdravé klima dřevostavby. 

Obvodový plášť pasivního domu DUK

Obvodový plášť difuzně uzavřené konstrukce pasivní dřevostavby se skládá z fasádního polystyrenu (tloušťky minimálně 180 mm s možností posílení izolantu s ohledem na projektovou dokumentaci a tepelné výpočty). Zvenčí je stavba obvykle ukončena finální fasádní omítkou, případně jiným obkladovým materiálem. Dále je tvořena sádrovláknitou deskou a tepelnou izolací, jejíž množství vychází z tepelných výpočtů objektu a projektové dokumentace. Následuje parotěsná folie a instalační předstěna se SDK deskou (systém KNAUF).

Konstrukci obvodového pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy plánovat a řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod. Uvedená skladba je pouze vzorová.

Stropní plášť pasivního domu DUK

Stropní plášť pasivní dřevostavby je tvořen tepelnou izolací tloušťky minimálně 400 mm. Možností je i tepelná foukaná izolace v případě použití vazníkové konstrukce. Tloušťka izolace ve stropním plášti stejně jako v obvodovém plášti je dána projektovou dokumentací a tepelnými výpočty pro konkrétní pasivní dům.  Další vrstvou je parotěsná folie, montáž instalační mezery a opláštění sádrokartonovým nebo sádrovláknitým podhledem (systém KNAUF).

Konstrukci stropního pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod. Uvedená skladba je pouze vzorová.

Přečtěte si více o  difuzně uzavřených konstrukcích.

Obvodový plášť pasivního domu DOK

V obvodovém plášti difuzně otevřené konstrukce pasivní dřevostavby se obvykle vychází z následující skladby: dřevovláknitá fasádní izolace PAVATEX ISOLAIR tloušťky 100 mm s aplikací silikátové fasádní omítky, dále pak izolace tloušťky 240 mm s případným posílením izolantu do požadované tloušťky dle projektové dokumentace a tepelných výpočtů pro konkrétní pasivní dům. Následuje parobrzdná vrstva z OSB4 PD EGGER desek s přelepenými spárami, jejichž důkladné tmelení řeší problematiku infiltrace. Na instalační předstěnu se kotví SDK deska (systém KNAUF).

Konstrukci obvodového pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy plánovat a řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod. Uvedená skladba je pouze vzorová.

Stropní plášť pasivního domu DOK

Stropní plášť pasivní dřevostavby se skládá z tepelné izolace tloušťky minimálně 400 mm, případně tepelné foukané izolace v případě řešení střešní konstrukce vazníkovou konstrukcí. Tloušťka izolace ve stropním plášti stejně jako v obvodovém plášti vychází z konkrétní projektové dokumentace a tepelných výpočtů pro daný pasivní dům. Následuje parotěsná nebo parobrzdná folie, montáž instalační mezery a opláštění sádrokartonovým nebo sádrovláknitým podhledem (systém KNAUF).

Konstrukci stropního pláště pasivní dřevostavby je třeba vždy řešit individuálně ve vztahu k velikosti domu, uspořádání apod. Uvedená skladba je pouze vzorová.

Přečtěte si více o  difuzně otevřených konstrukcích.

Podlahy

Podlaha v přízemí je tvořena 200mm vrstvou podlahového polystyrénu EPS 150S a vrstvou strojově hlazené betonové směsi. V případě podlahového vytápění odpovídá skladba podlahy vybranému způsobu vytápění. Nezbytnou součástí pasivních domů je řízené větrání domu se získáváním tepla z odpadního vzduchu – rekuperace nebo teplovzdušné vytápění s rekuperací. Veškeré rozvody se provádějí v podlaze a stropu. Podlahy patra jsou řešeny záklopem OSB deskou tloušťky 22 mm PD na stropních trámech, kročejovou izolací tloušťky 12,5 mm a strojově hlazenými betonovými podlahami tloušťky 60 mm. Pro technologie, které vyžadují prostor pro vedení rozvodů se pokládá pod betonové podlahy podlahový polystyrén požadované tloušťky.

Test neprůvzdušnosti

BLOWER DOOR TEST (test neprůvzdušnosti) je hlavním ukazatelem kvalitně zpracované obálky budovy. Tímto testem se zjišťuje těsnost obvodových konstrukcí, prostupů, komínů, oken atd., čímž se ověří kvalita použitého materiálu zpracování. Měření se provádí po dokončení hrubé stavby dřevostavby.

Principem testu neprůvzdušnosti je natlakování vnitřního prostoru vzduchem o přetlaku 50 Pa oproti venkovnímu prostředí. Následně se měří množství vzduchu nutného k udržení tohoto přetlaku v čase. Výsledné číslo uvádí kolik % objemu vnitřního prostoru muselo být dodáno, aby byl zachován definovaný přetlak. Vlastní metodika měření pak přesně udává časovou délku měření, cykly měření a jejich charakter, výpočet výsledku, jeho přesnost apod.

Pro pasivní domy je obecně vyžadována hodnota n50 = 0,6 h-1, respektive výpočty, dle kterých je dům klasifikovaný jako pasivní, vycházejí ze splnění této základní podmínky. 

Více o testu

Detail domu

Dodáváme pasivní domy na klíč 

Projektování pasivní dřevostavby je vysoce individuální a specifickou záležitostí. Výsledné energetické náročnosti je možné dosáhnout různými způsoby, například individuálním řešením projektu (orientací domu, oken a střechy, pasivními zisky, uspořádáním místností ...), maximálním zateplením obálky domu, použitím aktivních technologií (rekuperací, tepelnými čerpadly, solární technologií, ...). Neexistuje univerzální a jednotné řešení vhodné pro všechny objekty a ani jednoznačná odpověď na otázku návratnosti investice do stavby v pasivním standardu. 

V průběhu stavby je třeba dodržet bezchybnou realizaci pasivní dřevostavby s dodržením jednoznačných postupů v konstrukčních detailech. Zajištění přísné preciznosti a správného řešení všech konstrukčních detailů je základem pro správně zhotovený pasivní dům, stejně tak jako kvalitní projekt, vysoké nasazení, odborná způsobilost a kvalita provedení.

Pasivní dřevostavba a domy na klíč

Pasivní dřevostavby musí oproti nízkoenergetickým dřevostavbám splňovat přísnější kritéria týkající se roční spotřeby tepla – do 15 KWh/m2, spotřeba energií nesmí ročně přesáhnout 120 kWh/m2 obytné plochy domu a pokud se sníží tlak vzduchu v domě oproti okolní atmosféře o 50 Pa, maximální infiltrace objemu vzduchu nesmí přesáhnout 60 % vzduchu celé dřevostavby za hodinu.

Vzhledem k tomu, že pasivní dřevostavba čerpá z maximálních možných prostředků obnovitelných a přírodních zdrojů energií, je velmi důležité nechat si od odborníka zhotovit projektovou dokumentaci, která řeší jak použité materiály včetně jejich tlouštěk a izolačních vlastností, tak umístění pasivního domu na pozemku vzhledem ke světovým stranám a případně i přirozené venkovní zastínění, které by eventuelně mohlo „zhoršovat“ kritéria nutná pro splnění pasivní dřevostavby. V pasivních dřevostavbách jsou na severní straně zpravidla místnosti, které nejsou trvale obývané, tedy koupelny, šatny, schodiště, technické místnosti a chodby. Míra prosklení je zde minimalizována. Naopak jižní strana dominuje značně prosklenými plochami, za kterými jsou umístěny nejčastěji obývané místnosti, tedy kuchyně, obývací pokoje, jídelny, pracovny, dětské pokoje apod.

Jedním z hlavních pilířů pasivního domu je vzduchotěsnost, která je zajištěna materiály s vysokými tepelně izolačními a akumulačními vlastnostmi. Tloušťka izolačních materiálů je určena odborným výpočtem, který se zaměřuje jak na obálku celé pasivní dřevostavby, tedy všechny obvodové stěny a střešní plášť, tak na základovou desku a podlahu domu. K tomu, aby byly splněny podmínky pasivní dřevostavby je nezbytně nutné, aby v domě při její výstavbě a ani následně nevznikly žádné tepelné mosty. Veškeré spáry a spoje musí být dokonale utěsněny a prostupy v domě je nutné co nejvíce minimalizovat.

K tomu, aby bylo zjištěno, zda je dřevostavba dostatečně vzduchotěsná a splňuje podmínky pasivního domu, se využívá tzv. Blower-door test. Blower-door test je doporučeno provádět ve dvou fázích, a to ve fázi rozestavěnosti v době po dokončení všech rozvodů v domě a následně v těsné fázi před dokončením a předáním pasivní dřevostavby.

Součástí pasivní dřevostavby je vždy také systém řízeného větrání, tzv. rekuperace, která v domě zajistí zdravé prostředí díky automatickému větrání. Rekuperace zajistí, že z domu neuniká teplo a zároveň do něj proudí čerstvý vzduch bez jakýchkoliv škodlivin. Potřeba klasického větrání okny je tedy naprosto minimalizována, protože čerstvý vzduch je v pasivní dřevostavbě neustále.

Jak již bylo zmíněno, pasivní dřevostavby maximálně využívají obnovitelné zdroje, kdy jedním z nich je také instalace fotovoltaiky na střechu domu, která proměňuje sluneční záření na elektřinu. Velmi důležitým faktorem pro maximální využití fotovoltaiky je umístění na vhodnou světovou stranu, ideálně jih, jihozápad nebo jihovýchod a samotný sklon nainstalovaných fotovoltaických panelů.

Hlavní nevýhodou pasivního domu je jeho cena, která je oproti ostatním domům značně vyšší. Důvodem jsou vyšší pořizovací náklady již ve fázi zhotovení projektové dokumentace, kvalitnější použité materiály a technologie v domě.

Zavolejte nám pro více informací

Zvažujete stavbu pasivního domu technologií dřevostavby? Neváhejte se na nás obrátit. Rádi Vám během osobního setkání poskytneme veškeré potřebné informace.

Kontaktujte nás Nezávazná poptávka