Rámová konstrukce je běžně používaným, tradičním typem konstrukčního systému dřevostavby.
Tato tesařská technologie výstavby je velice rozšířena a stále zdokonalována. Samonosná konstrukce je tvořena jednotlivými dřevěnými prvky, které jsou opláštěné. Stojky, které jsou obvykle rozmístěny v modulu 600 - 625 mm, plní statickou funkci převážně ve svislém vertikálním směru. Tyto prvky jsou v dolní i horní části zapuštěny do vodorovného dolního a horního pasu. Kompaktní dřevěný celek tvoří stabilní rám. Odtud je odvozen název rámová konstrukce dřevostavby.
Opláštění rámové konstrukce je provedeno velkoplošnými deskami na bázi dřeva, které plní statickou funkci v horizontálním směru a zamezují klopení stojek do stran. Touto technologií dochází k velké tuhosti rámových konstrukcí ve všech směrech. Konstrukce dřevostavby je tvořena jednotlivými rámovými stěnovými konstrukcemi, stropními trámy se záklopem z velkoplošných desek, dřevěnými průvlaky a vaznicovým, případně vazníkovým typem krovu. Všechny spoje jsou prováděny ověřenými tesařskými spoji.
Dokonale tuhá a stabilní prostorová konstrukce splňuje všechny statické požadavky a dotčené normy.
Pro konstrukce dřevěných domů, které jsou tvořeny difuzně otevřenými konstrukcemi, je typická funkční fyzikální veličina – difuze.
Jedná se o mechanismus, který je schopen přes stěnu neustále transportovat molekuly v různé intenzitě a to oběma směry. Tento proces bývá často nazýván „schopností stěny dýchat“. Pochopením principů difuze pomáhá zajistit dlouhou životnost staveb s nadstandardními parametry stěny a zdravým vnitřním klimatem domova.
Difuzně uzavřená konstrukce dřevostavby je plnohodnotně využívána pro veškeré konstrukční systémy dřevostavby, nízkoenergetické i pasivní domy - dřevostavby.
Princip funkčnosti této uzavřené skladby je závislý na použitých materiálech, především pak na zvolené parozábraně, která by měla být vhodně umístěna co nejblíže k interiéru. Pro dřevostavby WOOD SYSTEM se používá parotěsná folie, která má velmi vysoký difuzní odpor.
Nízkoenergetické dřevostavby svými tepelně technickými vlastnostmi splňují energetický limit 50 kWh/m2 ročně a méně.
Pro nízkoenergetické dřevostavby je typické větší množství izolantu s použitím výplní otvorů, které splňují požadavky pro nízkoenergetické domy. Dostatečné množství izolantu pro nízkoenergetický dům je řešeno nejen v obvodové obálce dřevostavby, ale rovněž ve skladbě střechy a podlaze stavby.
Pasivní dřevostavby jsou stavby, které splňují spotřebu 15 kWh/m2 ročně a méně.
Rozdíl mezi nízkoenergetickými a pasivními domy není jen v tepelně technických vlastnostech pláště (parametr „U“ a těsnost), ale i ve vhodně zvolené dispozici domu, správném umístění vůči světovým stranám, typu a velikosti prosklení, zohlednění klimatických podmínek, umístění stavby a v technologické vybavenosti.
Stavíme rodinné domy na klíč - dřevostavby dle individuální projektové dokumentace. Dům Vám můžeme předat i ve zvoleném stupni rozpracovanosti.
Nosná konstrukce montované dřevostavby může být tvořena ze dvou druhů materiálů. Ke stavbě lze použít masivní ostrohranné smrkové řezivo, kde je přirozená odolnost smrkového dřeva posílena ochrannými impregnačními nátěry. Jako druhý typ materiálu na rámový skelet dřevostavby lze použít masivní konstrukční dřevo, které na trhu najdeme pod označením KVH profily. Dřevěné profily jsou čtyřstranně hoblované se sraženými hranami a jsou délkově nastavované zubovitým spojem. Jejich odolnost je zvýšena pomocí technického vysušení. Smrkové dřevo je obecně považováno za zajímavý stavební materiál, který se vyznačuje výbornými mechanickými vlastnostmi a zároveň relativně malou hmotností.
Na vnější opláštění jsou nejvíce používané sádrovláknité desky v případě difuzně uzavřené konstrukce dřevostavby nebo dřevovláknité desky v případě difuzně otevřené konstrukce dřevostavby. Volný prostor v rámové konstrukci dřevostavby je vyplněný tepelnou izolací, nejčastěji na bázi minerální vaty. Vnější strana stěny je tvořena nosnými prvky fasády včetně finální omítkoviny. Z vnitřní strany je vytvořena instalační předstěna ze sádrokartonové konstrukce.
Mezi největší výhody rámových konstrukcí patří mimořádná variabilita, která umožňuje vytvořit jakýkoliv interiér dle přání investora. Zkušenosti a tesařské tradice dovolují provádět rozpětí místností do určité míry bez statického posouzení.
Jednotlivé stavební prvky dřevostavby jsou lehké a jejich doprava a manipulace s nimi není zpravidla tak komplikovaná a náročná na těžkou techniku jako na panelový konstrukční systém.
Veškeré tesařské práce a montáž dřevěných prvků probíhají až na místě, díky čemuž lze za optimálních podmínek provádět drobné změny v započaté stavbě dřevostavby.
Rámová konstrukce je v současné době stále nejčastějším typem stavebního systému dřevostaveb. Konstrukce dřevostavby je sestavena z dřevěných nosných prvků, tzv. stojek, které jsou vertikálně umístěné v rozmezí 600 – 625 mm. Tyto stojky jsou pevně ukotveny ke spodnímu a hornímu pasu, čímž vzniká rám. Takto zhotovená konstrukce dřevostavby se následně opláští z obou stran.
Ke zhotovení rámové konstrukce dřevostaveb se nejčastěji využívá smrkového ostrohranného řeziva. Aby byla zvýšena odolnost smrkového řeziva a bylo zamezeno napadení dřeva různými parazity, je nutné dřevo nejprve vysušit a poté ošetřit vhodnou impregnací. Rámovou konstrukci dřevostaveb lze zhotovit také z konstrukčního stavebního dřeva, které se označuje nejčastěji jako KVH profil. KVH profily jsou oproti řezivu z pily odolnější a mají mnoho výhod, jako např. tvarovou stálost, to znamená, že se nekroutí a nepraskají. Jedná se o vysušené a ohoblované hranoly, na kterých jsou z čela vyfrézovány zubové spoje, do nichž je naneseno lepidlo a hranoly jsou k sobě tlakem slepeny. Cena rámové konstrukce dřevostavby je v případě použití KVH profilů vyšší díky svým přidaným hodnotám a technologickému procesu, který předchází jejich výrobě.
Samotná realizace rámové konstrukce dřevostavby na staveništi probíhá tak, že se na stavbu doveze již připravené a nařezané dřevo dle spočítaných dimenzí, následně si ho tesaři rozdělí a přetřídí tak, aby montáž probíhala co nejsnadněji a na připravenou základovou desku začínají montovat konstrukci dle projektové dokumentace. Jakmile je konstrukce neboli kostra dřevostavby hotová, přichází na řadu opláštění, které se u difúzně uzavřených a difúzně otevřených konstrukcí liší.
V případě difúzně uzavřené konstrukce se používá sádrovláknitá deska a na ní se kotví fasádní polystyren. Po polystyrenu je naneseno lepidlo a následně finální fasádní omítka. Samotná rámová konstrukce je vyplněna minerální izolací a z vnitřní strany opatřena parotěsnou fólií, která chrání konstrukci před vlhkostí a zároveň snižuje tepelné ztráty.
Hlavním cílem difuzně otevřené konstrukce dřevostavby je, aby byl dům zhotoven tak, že umožní volný prostup plynů a vodních par v podobě molekulárního přenosu z interiéru do exteriéru, to znamená, že je dům opatřen tepelnou izolací s nízkým difuzním odporem (není zde použita parozábrana). U tohoto typu domu se na rámovou konstrukci kotví dřevovláknitá deska, následuje lepidlo a finální silikátová fasáda. Konstrukce dřevostavby je vyplněna speciální minerální tepelnou izolací, která splňuje podmínky certifikovaných difúzně otevřených konstrukcí. Ze strany interiéru je na konstrukci umístěna OSB deska, která plní funkci parozábrany a omezuje tak pronikání vodních par na minimální přijatelnou hodnotu a zároveň zamezuje proudění teplého vlhkého vzduchu do samotné konstrukce dřevostavby.
Mezi hlavní výhody rámových konstrukcí dřevostaveb patří velká variabilita v tvarech a složitých detailech domů, odolnost vůči zatížení – hodí se tedy i pro vícepodlažní domy, vynikající tepelně izolační vlastnosti při malé tloušťce stěn. Jsou zde využity ekologické stavební materiály.
Oproti sendvičovým panelům vyrobeným ve specializovaných halách je rámová konstrukce dřevostavby časově náročnější a doba výstavby se tedy prodlužuje.
Volba konstrukčního provedení dřevostavby a její energetické náročnosti zásadně ovlivňuje konečnou cenu domu. Neváhejte se na nás obrátit s dotazy. Rádi Vás během osobního setkání seznámíme se všemi faktory které ovlivňují cenu stavby.